Technologie speciálního zakládání

Kotvy

Kotvení je další technologií, která má ve stavebnictví široké použití, zejména v oboru zakládání. Uplatňuje se nejen při zajištění stavebních jam, ale i při řešení stability svahů, opěrných stěn, dna podzemních jímek apod. Kotvením lze zachycovat velké tlaky, a to i v nesoudržné zemině.

Z uvedeného vyplývá, že kotva působí jako táhlo k přenesení sil ze zajišťované konstrukce do okolního prostředí. Kotva je v principu táhlo, které sestává z hlavy, volné části a kořene. Táhlo se provádí z ocelových trubek, tyčí, pramenců, lan apod. Upnutí v kořenu se řeší obvykle injektáží. Ke konstrukci nebo kotvenému prvku je táhlo upevněno kotevní hlavou. Zásadní je posouzení, zda se jedná o kotvu trvalou nebo dočasnou. Technické řešení je u obou typů shodné, liší se pouze zvláštní ochranou táhel kotev trvalých.

V předepsané rozteči se provedou vrty pro kotvy a vyplní se cementovou zálivkou. Do takto připravených vrtů se zasunují kotevní táhla a injektážní trubky a zálivka se nechá po stanovenou dobu zatvrdnout. Následně se provede kořen kotvy tlakovou injektáží. Na závěr se táhlo upevní ke kotvenému prvku kotevní hlavou a táhlo se předepne podle požadavku projektu.

Vrtné přípojky, mikrotunely

S požadavkem na obnovu inženýrských sítí ve starší a historické zástavbě se začalo využívat kolektorů jako sdružených tras pro vedení inženýrských sítí. Klíčovou otázkou bylo vyřešení způsobu napojení jednotlivých domů na kolektor. Z této potřeby byla vyvinuta technologie vrtných přípojek z kolektoru až do napojovaného domu, která byla poprvé v praxi použita v České republice při výstavbě kolektoru v Českém Krumlově. Tato speciální technologie vrtání pro specifické geologické podmínky je chráněna dvěma průmyslovými vzory. Tuto technologii lze použít v geologickém prostředí štěrkopiskových překázkou není ani železobeton. Technologie zajišťuje provádět dovrchní vrty z ražených kolektorů bez jakéhokoliv nadvýrubu, umožnuje jejich přesné směrování, dokonalé vystrojení a zajíštění. Obdobou je způsob provádění mikrotunelů stím rozdíme, že se nejedná o vrty z kolektoru, ale o vrty z uměle vytvořených prostor (šachta, krátká štola). Vrty jsou vystrojeny podle potřeby vedení příslušné sítě.

Technologie provádění
Jedná se o cílené převážně dovrchní vrty s velkou přesností vyústění o průměru 100 až 440 mm chráněné ocelovou výpažnicí požadovaného průřezu zatahovanou za vrtací hlavu. Vrty jsou prováděny z kolektoru, šachtice nebo krátké štoly. Vrtné zařízení jsme schopni sestavit v prostoru 1,8 x 1,8 x 1,8 m. Dle požadavku jsou vrty zaústěny do cílového místa (komunikace – kopaná jímka, suterén nebo přízemí napojovaného objektu, kabelový kanál apod.) s možností přiblížení se ke stávajícím sítím až do 10 cm. Vypažený vrt se vystrojí požadovyným typem chráničky podle druhu ukládaného média. Výpažnice se postupně stahují a provádí se injektáž vzniklého mezikruží, která chráničku zajistí proti jakémukoliv posunu, zesiluje její odolnost proti deformaci a zaručí její vodotěsnost. Chránička je při vyústění i v kolektoru uzavřena speciálním víkem až do doby vlastního protažení příslušného potrubí či kabelů.

Oba konce chráničky jsou geodeticky zaměřeny a do situace vyneseno jejich prostorové umístění, což umožňuje i postupné ukládání sítí v delším časovém horizontu při ponechání dožití sítí stávajících.

 

Injektáž

S požadavkem na obnovu inženýrských sítí ve starší a historické zástavbě se začalo využívat kolektorů jako sdružených tras pro vedení inženýrských sítí. Klíčovou otázkou bylo vyřešení způsobu napojení jednotlivých domů na kolektor. Z této potřeby byla vyvinuta technologie vrtných přípojek z kolektoru až do napojovaného domu, která byla poprvé v praxi použita v České republice při výstavbě kolektoru v Českém Krumlově. Tato speciální technologie vrtání pro specifické geologické podmínky je chráněna dvěma průmyslovými vzory. Tuto technologii lze použít v geologickém prostředí štěrkopiskových překázkou není ani železobeton. Technologie zajišťuje provádět dovrchní vrty z ražených kolektorů bez jakéhokoliv nadvýrubu, umožnuje jejich přesné směrování, dokonalé vystrojení a zajíštění. Obdobou je způsob provádění mikrotunelů stím rozdíme, že se nejedná o vrty z kolektoru, ale o vrty z uměle vytvořených prostor (šachta, krátká štola). Vrty jsou vystrojeny podle potřeby vedení příslušné sítě.

Jedná se o cílené převážně dovrchní vrty s velkou přesností vyústění o průměru 100 až 440 mm chráněné ocelovou výpažnicí požadovaného průřezu zatahovanou za vrtací hlavu. Vrty jsou prováděny z kolektoru, šachtice nebo krátké štoly. Vrtné zařízení jsme schopni sestavit v prostoru 1,8 x 1,8 x 1,8 m. Dle požadavku jsou vrty zaústěny do cílového místa (komunikace – kopaná jímka, suterén nebo přízemí napojovaného objektu, kabelový kanál apod.) s možností přiblížení se ke stávajícím sítím až do 10 cm. Vypažený vrt se vystrojí požadovyným typem chráničky podle druhu ukládaného média. Výpažnice se postupně stahují a provádí se injektáž vzniklého mezikruží, která chráničku zajistí proti jakémukoliv posunu, zesiluje její odolnost proti deformaci a zaručí její vodotěsnost. Chránička je při vyústění i v kolektoru uzavřena speciálním víkem až do doby vlastního protažení příslušného potrubí či kabelů. Oba konce chráničky jsou geodeticky zaměřeny a do situace vyneseno jejich prostorové umístění, což umožňuje i postupné ukládání sítí v delším časovém horizontu při ponechání dožití sítí stávajících.