Piloty představují jednu z nejrozšířenějších technologii. Piloty se dělí na dvě skupiny, dle toho jestli se zeminy v prostoru budoucí piloty odstraní nebo roztlačí do okolního prostředí. Podle pozice paty piloty vůči únosné vrstvě rozeznává platná norma piloty vetknuté, opřené nebo plovoucí. Piloty mohou být osamělé, ve skupinách nebo tvoří pilotové stěny. Vrtané piloty se navrhují především jako hlubinné základy schopné přenášet soustředěná osová zatížení (převážně tlaková), ale i zatížení příčná. Vzhledem k jejich velké únosnosti, dané vhodnou volbou průměru, délky a vetknutí do únosného podloží, se navrhují velmi často jako osamělé, tvořící přímo základy sloupů hal a mostů.
-
- Piloty CFA
-
- Klasická železobetonová pilota
-
- Druhy pilotových stěn – volně stojící, tangenciální, převrtávané
Vrtané piloty jsou základové prvky vybetonované do vrtů o průměru větším než 300 mm, vyhloubených buď bez pažení, nebo v nesoudržných zeminách pod ochranou dvouplášťové ocelové výpažnice nebo bentonitového výplachu. Při potřebě pažení do větších hloubek nebo při vrtání pilot větších průměrů používáme dopažovací zařízení. Betonáž je prováděna po osazení armokoše přes sypákové usměrňovací roury. Největší průměr pilot provedených do zapažených vrtů je závislý na technických možnostech použitého stroje a geologických podmínkách.
CFA piloty jsou vrtány průběžným šnekem. Této technologie se s výhodou používá při výskytu nesoudržných zemin v podloží. Při provádění se postupně šnek zavrtává až do požadované hloubky bez průběžného vytahování vrtného nářadí z vrtu, což zajišťuje současně pažení stěny vrtu. Poté je do vrtu postupně čerpán beton za současného vytahování vrtného nářadí a na závěr může být do betonové piloty zavibrován armokoš.